Evropa vstupuje do volebního roku s novým protivníkem — umělou inteligencí.
Zatímco dříve se k šíření dezinformací používaly falešné profily nebo řetězové e-maily, dnes může jediný algoritmus během minut vytvořit realistické video s politikem, který nikdy nic takového neřekl.
Rok 2025 tak prověří, zda demokratické společnosti dokážou obstát v době, kdy pravda i lež vypadají stejně přesvědčivě.
🎭 Deepfaky: nová zbraň v informační válce
Termín deepfake vznikl spojením „deep learning“ a „fake“.
Jde o technologie využívající neuronové sítě, které umí napodobit hlas, tvář i pohyb konkrétního člověka.
Výsledkem jsou videa či audiozáznamy, které běžný divák jen těžko rozezná od reality.
Na internetu se tak objevují „projevy“ politiků, kteří nikdy nevystoupili, nebo „nahrávky“, které se nikdy nestaly.
Podle studie Reuters Institute 2025 dokáže 61 % Evropanů jen obtížně rozpoznat, že sleduje deepfake.
🧩 Evropská reakce: regulace i technologie
Evropská unie reaguje kombinací legislativy, technologií a vzdělávání.
🧠 1. AI Act a označování obsahu
Nový Evropský zákon o umělé inteligenci (AI Act), který vstoupil v platnost v roce 2025, stanovuje, že:
jakýkoli synteticky vytvořený obraz, video nebo audio musí být jasně označen jako umělý obsah,
platformy mají povinnost zavádět systémy pro detekci deepfaků a transparentně informovat uživatele.
Porušení může znamenat pokuty až 35 milionů eur nebo 7 % celosvětového obratu firmy.
🔍 2. Evropské centrum pro detekci dezinformací
V Bonně vzniklo nové European AI Integrity Center (EAIC), které propojuje univerzity, média a bezpečnostní složky.
Cílem je vyvíjet a sdílet nástroje pro odhalování manipulativního obsahu a trénování AI systémů, které rozpoznají deepfake v reálném čase.
🧑🏫 3. Digitální gramotnost voličů
EU investuje více než 100 milionů eur do projektů mediální výchovy.
Například kampaň „Think Before You Share“ učí občany ověřovat zdroje, analyzovat obraz a rozpoznat syntetické projevy.
🌐 Technologie proti technologii
Velké technologické firmy se k boji přidávají:
Meta (Facebook, Instagram) označuje AI-generovaný obsah vizuálními tagy.
Google testuje systém SynthID, který do obrázků vkládá neviditelný digitální vodoznak.
YouTube zavádí povinné označení AI videí pro všechny tvůrce.
Tyto nástroje ale nejsou neomylné — generativní modely se zlepšují rychleji, než vznikají kontrolní mechanismy.
⚠️ Reálné případy z roku 2025
Polsko: před regionálními volbami kolovalo video, kde politik údajně mluvil o „tajné dohodě s Moskvou“. Analýza AI Integrity Center potvrdila, že šlo o deepfake vytvořený v Kazachstánu.
Francie: během kampaně se šířilo audio s imitací hlasu prezidenta Macrona. Detekční systém Google SynthID jej označil během několika hodin.
Česko: na sociálních sítích se objevila falešná videa představující politiky v „zákulisních rozhovorech“. Spoluprací NÚKIB a České televize se podařilo zdroj odhalit a záznamy odstranit.
🔮 Budoucnost: důvěra jako nejvzácnější kapitál
Technologie dokáže realitu zpochybnit. Ale i chránit.
Záleží na tom, kdo ji ovládá — a jak s ní zachází.
Evropský přístup sází na kombinaci transparentnosti, regulace a vzdělávání.
V době, kdy každý může vytvořit „vlastní pravdu“, se tím nejcennějším stává důvěra.
A právě tu se umělá inteligence musí naučit chránit stejně dobře, jako dnes generuje obrazy a texty.