Říct „prosím“ nebo „děkuji“ je slušnost, kterou nás učí odmala. V konverzaci s umělou inteligencí to ale není jen zdvořilostní gesto – podle Sama Altmana, šéfa OpenAI, stojí tato slova firmu ročně desítky milionů dolarů.
Zní to absurdně? Ve skutečnosti jde o jednoduchou matematiku. Každé zadání – byť jediné slovo – spustí v datacentrech výpočetní proces, který má svou cenu. A ta se v globálním měřítku násobí.
Každé „děkuji“ něco stojí
Velké jazykové modely jako GPT zpracovávají text rozdělený na tokeny – malé kousky slov. Jeden token (například „please“) stojí přibližně 0,00001 dolaru.
Individuálně jde o částky zanedbatelné. Pokud ale miliarda uživatelů denně napíše stovky takových slov, náklady rostou do milionů dolarů ročně.
Altman to s humorem shrnul: „Tens of millions of dollars well spent.“ (volně: „Desítky milionů dolarů dobře utracených.“)
Cena za slušnost = cena za energii
Výpočetní výkon potřebný k provozu AI má i svou energetickou a ekologickou stopu:
jeden dotaz ChatGPT spotřebuje až desetinásobek energie oproti vyhledávání na Googlu,
na chlazení serverů padne při jedné odpovědi odhadem až 40–50 ml vody,
ročně si ChatGPT vyžádá více než 1 miliardu kWh elektřiny – náklad kolem 140 milionů dolarů.
Proč na tom záleží?
Na první pohled to působí jako úsměvná kuriozita – zdvořilostní fráze „prosím“ a „děkuji“ stojí reálně peníze. Ve skutečnosti je to ale připomínka, že za digitálním světem stojí obrovská infrastruktura se svou cenou a ekologickou stopou.
Závěr
Slova „prosím“ a „děkuji“ nás stojí jen pár kliků na klávesnici. Ale umělou inteligenci stojí miliony dolarů. Otázka tedy zní: má smysl být zdvořilý i vůči strojům?
Sam Altman odpověděl jasně – ano. Protože i když jde o „drahé slovo“, slušnost je hodnota, kterou stojí za to udržet.