Korporátní špehování pomocí AI: jak se firmy učí sledovat zaměstnance

Umělá inteligence měla lidem ulehčit práci – ale v některých firmách ji spíš sleduje. Rychlý nástup AI nástrojů do korporací otevřel novou kapitolu: monitoring zaměstnanců prostřednictvím inteligentních systémů, které sledují produktivitu, komunikaci i chování. Pro jedny nástroj efektivity, pro druhé návrat do digitálního „Velkého bratra“.

💻 Jak firmy sledují své zaměstnance

Sledování pracovníků není nový fenomén. Ale AI mu dodala přesnost, automatizaci a nenápadnost.
Mezi nejčastější technologie patří:

• Analyzátory e-mailů a zpráv – AI dokáže vyhodnocovat tón komunikace, produktivitu nebo míru spolupráce.

• Monitoring aktivity – sleduje, jak dlouho jsou zaměstnanci aktivní v aplikacích, kdy píší e-maily či kolik času tráví na schůzkách.

• Rozpoznávání obličeje a emocí – kamery dokážou odhadovat, zda je zaměstnanec „soustředěný“ či „rozptýlený“.

• Analýza výkonu – AI spojuje data z různých systémů a vytváří obraz pracovní efektivity.

Podle průzkumu Gartner 2024 používá některou formu AI monitoringu už více než 45 % velkých firem.

🧠 Argumenty pro: efektivita a ochrana dat

Firmy obhajují sledování tím, že jim AI pomáhá:

• odhalovat ztrátu produktivity,

• chránit interní informace před únikem,

• vyhodnocovat zátěž a přetížení zaměstnanců,

• zlepšovat týmovou komunikaci.

Například některé korporace používají anonymizovaná data k lepšímu plánování směn či prevenci vyhoření.

⚠️ Argumenty proti: invaze do soukromí

Odbory a experti na etiku AI ale varují:

• Zaměstnanci často nevědí, jaká data se o nich sbírají.

• AI vyhodnocuje kontext chybně – například ironii nebo osobní komunikaci.

• „Skóre důvěry“ může být diskriminační.

• Pocit sledování snižuje kreativitu a důvěru v zaměstnavatele.

Podle výzkumu Pew Research Center (2025) více než 70 % zaměstnanců v USA uvedlo, že by odešlo z práce, pokud by zjistili, že jsou sledováni pomocí AI.

🌐 Příklady z praxe

• Amazon monitoruje produktivitu skladníků pomocí AI a kamer, systém může automaticky udělit napomenutí.

• Banky a právní firmy analyzují elektronickou komunikaci kvůli riziku úniku informací.

• Call centra používají AI, která sleduje tón hlasu operátorů a doporučuje „pozitivnější přístup“.

🧭 Etické hranice

Evropská legislativa (AI Act a GDPR) už na tento trend reaguje:

• Automatizované hodnocení zaměstnanců bez lidského dohledu má být zakázáno.

• Zaměstnavatel musí informovat o sběru a využití dat.

• AI rozhodnutí musí být vysvětlitelná.

Některé firmy proto přecházejí na transparentní monitoring, který sleduje produktivitu agregovaně, nikoli individuálně.

🔮 Budoucnost pracovního dohledu

AI ve firmách nikam nezmizí – ale bude se muset řídit jasnými pravidly.
Trendem se stává tzv. etická AI, která má zaměstnance podporovat, ne kontrolovat. V ideálním případě by měla AI fungovat jako zrcadlo pro vedení – ukazovat trendy a problémy, ne trestat jednotlivce.

Závěr

AI přináší do pracovního prostředí nebývalou efektivitu, ale i křehkou hranici mezi kontrolou a špehováním.
Pokud se z nástroje pomoci stane nástroj nedůvěry, ztrácí firma to nejcennější – loajalitu lidí. Budoucnost práce s AI tak nebude o tom, kolik dat dokážeme sbírat, ale jak s nimi zacházíme.