AI

Umělá inteligence se nenápadně stává novým „kolegou“ v kancelářích. Už to nejsou jen chatboty nebo automatické odpovědi v e-mailu.

Umělá inteligence se rychle dostává do škol. Zatímco někteří učitelé ji vnímají jako nástroj, který jim může usnadnit práci, jiní se obávají, že povede k podvádění a úpadku kvality vzdělávání. Jaká je realita a kam by se české školství mohlo posunout s pomocí AI?

Umělá inteligence už dávno není jen o číslech a kódu. Generuje obrazy, skládá hudbu, píše povídky i scénáře. Pro jedny je to důkaz, že kreativita přestává být výsadou člověka. Pro druhé naopak začátek nové éry, kde AI rozšiřuje naše tvůrčí možnosti.

Změna klimatu patří k největším výzvám současnosti. Předvídat, jak se bude vyvíjet počasí, extrémní jevy či hladina moří, je ale extrémně složité. Tradiční klimatické modely pracují s obrovským množstvím dat a často jim chybí přesnost na lokální úrovni.

Stárnutí populace je jedním z největších demografických trendů současnosti. Jen v Evropě bude do roku 2050 každý třetí člověk starší 60 let. S tím roste potřeba péče, asistence a sociální podpory.

Umělá inteligence není jen o algoritmech a modelech – klíčovou roli hraje i hardware. Bez výkonných čipů by nebylo možné trénovat ani provozovat dnešní modely. V posledních dnech se představily dvě zásadní novinky: Arm Lumex a Nvidia Rubin CPX.

Technologie umělé inteligence proniká nejen do světa robotiky, medicíny nebo finančnictví, ale i tam, kde bychom to možná nečekali – do potravinářství.

Evropa udělala velký krok směrem k digitální suverenitě. V německém Jülichu byl v roce 2025 uveden do provozu Jupiter, první evropský superpočítač, který dosáhl exascale výkonu – tedy hranice 10¹⁸ operací za sekundu.

Zatímco v USA nebo západní Evropě se umělá inteligence rychle stává součástí byznysu, české firmy postupují opatrněji. Data ukazují, že Česko v adopci AI zůstává pod průměrem Evropské unie. Co je za tím?